Zřejmě necelá třetina nemocných s větším infarktem myokardu umírá brzy po jeho začátku a z tohoto důvodu se ani nedostane do nemocnice. V nemocnici pak umírá dalších 5 % nemocných a to především v závislosti na rozsahu infarktu, časnosti příchodu do nemocnice a na způsobu použité léčby.

Po proběhlém infarktu myokardu je prognóza pacientů zcela závislá především na velikosti infarktové jizvy, na funkci srdce, na výskytu poruch srdečního rytmu, projevů srdečního selhání a na přítomnosti nedokrevnosti srdeční svaloviny při zátěži či dokonce v klidu. Při uplatnění katetrizační léčby, jak bylo zmíněno výše, lze velmi obecně odhadnout pravděpodobnost jednoročního úmrtí po propuštění z nemocnice ještě minimálně na 2-3% a to v závislosti na věku a dalších individuálních rizicích jednotlivých pacientů. Kromě všech těchto faktorů, které v podstatě souvisí s velikostí již proběhlého infarktu, jsou přítomna i další potenciální rizika zhoršující další osud nemocných po infarktu.