Jaké jsou nejčastější a nejzávažnější komplikace akutního infarktu myokardu?

Vzhledem k tomu, že srdce pracuje jako pumpa, tak při výrazném omezení jeho činnosti (srdeční selhání) lze očekávat příznaky vyplývající z nedostatečného množství přečerpané krve (únava a současné zhoršování funkce dalších orgánů, které trpí sníženým prokrvením – např. funkce ledvin). Stejně tak nepřečerpaná krev hromadící se „před srdcem“, tedy v plících, vede k rozvoji dušnosti, která může být i klidová a někdy velmi obtížně léčebně zvládnutelná. Pokud srdce následkem rozsáhlého infarktu myokardu zcela selže, pak se obvykle jedná o neřešitelnou situaci.

Jinou komplikací jsou poruchy srdečního rytmu. Mezi nimi lze rozeznávat ty, při kterých je frekvence srdeční akce tak rychlá, že srdce není schopno přečerpat ani minimální objem krve nutný k životu a ty, při kterých je srdeční akce tak pomalá, že důsledek může být obdobný. Tyto poruchy srdečního rytmu lze ovlivnit pomocí léků, zavedením elektrody (tenký drát) do srdce cestou některé žíly v oblasti ramene či krku a následnou stimulací srdce ve správném rytmu a frekvenci. V některých případech je jedinou možností aplikovat elektrický výboj (kardioverze či defibrilace) přes elektrody přiložené k hrudníku. Tento výkon se provádí pacientovi, který je v bezvědomí nebo je uspán pomocí léků. Další závažnou komplikaci představují částečné či úplné ruptury (praskliny) částí srdeční stěny či jiných srdečních struktur v souvislosti s odumřením částí srdečního svalu. Tyto komplikace jsou ve většině případů smrtelné, avšak při jejich rychlé diagnostice je lze v některých případech řešit cestou okamžité kardiochirurgické operace nebo výjimečně i katetrizačním uzávěrem.