U určitých léků prokázaly velké studie, které zahrnovaly tisíce nemocných, že jejich užívání prodlužuje a zkvalitňuje život nemocného po infarktu myokardu a snižuje pravděpodobnost vzniku další srdeční příhody .

Jedná se především o acetylsalicylovou kyselinu, která snižuje pravděpodobnost vzniku další ischemické příhody. Ve většině případů je léčba ovlivňující funkci krevních destiček, a tudíž i krevní srážlivost, doplněna o clopidogrel (Trombex) nebo ticagrelor (Brilique). Rovněž další léky ze skupiny betablokátorů a ACE inhibitorů, které (s vědomím velkého zjednodušení) ovlivňují především činnost srdce jako pumpy a u skupiny statinů, které výrazně snižují hladinu cholesterolu v krvi, se většinou považují za nezbytné. Tyto léky doplňuje většinou i nitroglycerin, který slouží jako lék první pomoci při vzniku bolesti na hrudi. V takovém případě může přinést okamžitou úlevu a v některých případech i jeho (ne)účinnost vede lékaře ke stanovení správné diagnózy u pacienta s bolestí na hrudi.

Kromě „prognostického“ efektu léků je žádoucí dosáhnout hodnoty krevního tlaku pod 130/80 mmHg a hodnoty LDL cholesterolu pod 1,8 mmol/l, což kromě pravidelného užívání léků může znamenat nutnost menšího přívodu soli, změny stravovacích návyků a snížení hmotnosti. Každé snížení LDL cholesterolu v krvi o hodnotu 1,0 mmol/l s snižuje kardiovaskulární úmrtnost a riziko nefatálního infarktu myokardu o 20 až 25%.

Z uvedeného tedy vyplývá, že pacient, který prodělal infarkt myokardu, bude pravděpodobně dlouhodobě užívat několik různých léků každý den a budou na něj kladeny požadavky na změnu životosprávy.