Léčba spočívá v co nejrychlejším zprůchodnění uzavřené nebo zúžené věnčité tepny pomocí katetrizačního zákroku, při kterém se přes tepnu v třísle nebo na předloktí zavede instrumentarium až do srdce.

Pomocí speciálně tvarovaných trubiček (katetrů) pronikneme přes aortu až k odstupu věnčitých tepen – tedy do bezprostřední blízkosti srdce. Zde se nástřikem kontrastní látky do věnčitých tepen pod rentgenovým přístrojem zobrazí zúžená či uzavřená místa. Pomocí supertenkých vodičů (drátků) se pak snažíme o proniknutí přes tepenný uzávěr. Po tomto velmi tenkém vodiči zavedeme do zúženého či uzavřeného segmentu tenký katetr (průměr pod 1 mm) a na jeho konci nafoukneme balonek, jenž zúžené místo rozšíří. Tento výkon se v souvislosti s akutním infarktem myokardu nazývá přímou koronární angioplastikou. Ve většině případů se pak následně do ošetřeného místa implantuje stent, což je kovová mřížka ve tvaru trubičky. Hlavním významem implantace stentu je zabránit následnému uzavření věnčité tepny a podpořit dlouhodobé roztažení léčeného místa věnčité tepny. Celý tento katetrizační výkon se provádí pouze při místním znecitlivění v oblasti třísla. Je prakticky nebolestivý. Výkon však pro svoji technickou náročnost vyžaduje vysoce specializovaný tým lékařů a sester a velmi kvalitní a nákladný rentgenový přístroj. Je třeba zmínit, že katetrizační léčba infarktu myokardu dnes představuje nejmodernější a nejúčinnější způsob léčby v akutním stadiu infarktu. V České republice pracuje více než 20 center, která provádí tyto výkony v případě potřeby 24 hodin denně.

Obr. 4, 5Angiografie uzavřené (4) a po intervenci otevřené (5) pravé věnčité tepny.