Pokud vyšetření provedená po infarktu myokardu (který nebyl léčen katetrizačně) prokáží velký rozsah infarktového ložiska nebo ischemii myokardu při zátěži, pak je indikováno koronarografické vyšetření. Podstatou tohoto vyšetření je zobrazení věnčitých tepen tak, jak to bylo popsáno při katetrizační léčbě infarktu. Jsou-li prokázána významná zúžení či uzávěry věnčitých tepen, pak se tým kardiologů a kardiochirurgů po poradě s pacientem rozhoduje o nejlepším způsobu další léčby. Tou může být:

• provedení koronární intervence, tedy výše popsané katetrizační léčby s roztažením postiženého úseku věnčité tepny.
• provedení jedno- či spíše vícenásobného aortokoronárního bypassu (čti bajpasu), tedy velmi složité kardiochirurgické operace s přemostěním zúžených či uzavřených úseků věnčitých tepen pomocí bypassu. Bypassem (přemostěním) se rozumí použití tepny či části žíly odebrané z dolní končetiny, která se při operaci na jedné straně našije na aortu a na druhé straně na věnčitou tepnu. Tímto způsobem se k srdečnímu svalu může dostávat více krve. Ve vzácných případech se nemocným provádí jiné kardiochirurgické operace včetně možnosti srdeční transplantace.
• další léčba pomocí léků.